26. ledna 2009 v 17:10 | Ivča
|
Dlouho jsem přemýšlela k čemu přirovnat lidi... a přitom řešení tohoto složitého problému bylo na dosah. Stálo či sedělo to vedle mě pokaždý, když jsem šla na procházku s mým malým pejsánkem.
A kdože se tak podobá lidem?... je to smečka vlků... silnější vyhrává... mezi lidmi to ale není o síle, ale o umění prosadit se... ten, kdo se neumí prosadit, může klidně vystudovat doktorát a jít kopat kanály, ale ten, kdo se umí prosadit nemusí udělat ani základní školu, a může jít do kanceláře. Je to asi neuvěřitelné, ale je to tak. Možná je to tak i mezi vlky... bojí se, že je druhý vlk přepere, proto mu raději uhýbají... sami vlastně nevědí proč, ale dělají to tak.
Jenže přirovnat lidi k vlkům ve všech ohledech nelze... člověk žije v pohodlí a stará se o to, aby měl víc, zatímco vlk se stará o to, aby měl trochu. Člověk si leckdy stěžuje na to co nemá.. ale proč si taky nestěřuje na to, co má? Vlk je rád za kus jídla... člověk za nový auto... není to menší rozdíl?
Ivča | 30. ledna 2009 v 10:18 | 
Zde hledá
teda přirovnával lidi k vlkům....tos teda vlkům dost ukřivdila. U vlků možná na první pohled platí právo sílnějšího (což je ale pro přežití druhu nezbytné), na druhou stranu ale pravidla jsou jasně daný, žádný kličky ani intriky nebo podrazy a v rámci smečky a její hierarchie slušný sociální zázemí. U lidí právo silnějšího, ale často bez pravidel, na férovku se moc nehraje a o sociálních jistotách by se dalo polemizovat celé věky. Bejt vlk nemusí být až tak špatný :-))))