
Téměř každý, koho se zeptáte, Vám řekne, že rusalky neexistují... ale co je na tom pravdy... ano, nejsou žádná fakta, o jejich existenci, ale také nejsou žádná fakta o jejich neexistenci. Co když tu skutečně jsou? Co když je to jen nám obyčejným smrtelníkům tento pohled zamítnut? Proč tedy takto soudíme věci?... asi je to tím, že to do nás vsugerovali naši rodičové, do nich jejich rodičové a takto bych mohla pokračovat až k opicím. Stejně tak, jak víme,že dva plus tři je pět, a ne třeba devadesát čtyři.... že to jde vypočítat?... a jak my víme, jak se tyto záhady řeší?... vždyť my nic nevíme, jen jsme si něco vymysleli, takže Vy, kdo mi řekneme, že rusalky neexistují, jste si to taky jen vymysleli. A nebudu lhát, protože jsem si to taky mohla vymyslet. Abych řekla pravdu, už se začínám motat sama do sebe... ale to jsem si asi taky vymyslela, čím to je?
Rusalky neexistují.... a jaktože tedy víme jak zhruba vypadají, jak víme, že tančí na měsíčkem ozářené hladině, a jaktože neexistují, když tu o nich píšu? Existuje vše, co jen lidská fantazie může vyplodit... existují možná jen v mysli některých z nás, ale i tak nic nebrání tomu říct, že rusalky existují. Lidská mysl věří většinou jen tomu, co vmínají její smysly, ale nejsou představy taky jedním z dalších smyslů? Proč tedy nevěříme i jim? Když někdo uviděl rusalku, řekli mu, že to byl přelud... a on jim na to odpoví: "A co když nebyl?". Touto otázkou se už nikdo nezabývá, protože nevěří cizím smyslům, ale jen svým.... ale proč? Proč nejsou lidé důvěřiví k druhým?... asi je to tím, že být důvěřivý se nevyplácí... kdekdo toho dokáže řádně využít...