Jak to začalo

8. ledna 2008 v 19:33 | Ivča
V malé roztrhané chatičce uprostřed kouzelného lesa žila bludička jménem Fialka… vím, že takto přesně začíná spousta pohádek, ale věřte nebo ne, to, co právě tvořím není obyčejná pohádka. Možná to tak bude vypadat, protože tolik nadpřirozených jevů není snad ani v jiných pohádkách, ale je to spíš… no nevím.Možná si říkáte, že dítě s tak nízkým věkem by nemělo psát nic jiného než pohádky, ale já jsem prostě… jiná… byla to velmi milá bludička, jenže nikdy nepotkala živého tvora… byla ztracena v místě, kam nechodili ani skřítci, ani víly s rusalkami. Byla tam dočista sama. Byla jako Robinson, ale přece na tom byla o něco lépe. Robinson byl zvyklý na lidi, a věděl, že mu někdo chybí, jenže Fialka ani nevěděla, že kromě jí něco existuje. Les byl obrovský a měla vše, co potřebovala. V létě trhala jahody a maliny, v zimě jí stačila voda z kouzelné studánky, která nikdy nezamrzla. Každý večer procházela les sem a tam, a prohlížela si listí, kůry stromů a ostatní tajemství fluory. kousek od její chaloupky ležel palouček. Na něm nebyla sama, bylo na něm spoustu mravenců, broučků a přes den i motýlů. Vždy když dopadal měsíc kolmo na stébly trávy, tančila na paloučku ještě lépe, než všechny víly dohromady. Byla velice šikovná a jiná než všechny ostatní. Na paloučku trávila spoustu času. povídala si s mravenci a sledovala je, jak chystají všelijaké zásoby na zimu. Byla velice šťastná, a ani nevěděla, že může být ještě šťastnější. Vždy večer, když spala, vypadala jako růže, ale byla studená jako led.Scházela jí totiž lidská duše, nebo alespoň lidské teplo. Takto její život plynul už předlouho, když se jednou na světě objevil na světě malý klučina, jménem Martin. Když si to ráno, co se narodil šla Fialka pro vodu, spatřila jej ve studánce. Byla to první bytost, kterou kromě sebe spatřila. Fialka běžela na palouk, lehla si do trávy a přemýšlela, s jakou to bytostí se to vůbec setkala. Nepřišla na to, nevěděla. Neznala onu bytost. Tak uplynulo dvacet let, a z Martina se vy\klubal statný zálesák. Jednou se vydal na vandr sám. vydal se neznámo kam. Zřejmě zabloudil, dostal se do kouzelného lesa. Fialka ho spatřila a hned začala z ničeho nic vykonávat abych tak řekla svou práci, tudíž aby Martin už nikdy nenašel východ z lesa. Ale když jej poznala, odvedla jej do své chaloupky a ala mu misku jahod. fialka měla všechno nádobí , co potřebovala, sama si je totiž vytvořila z hlíny. Martin na ni udiveně koukal a poté se jí zeptal, jestli by u ní nemohl přespat, jak se jmenuje a jak se jí zde bydlí. Fialka mu na všechny jeho otázky medově odpověděla, a dovolila mu přespát v její chaloupce. Slíbil jí, že ráno hned vyrazí zase dál, ale v tom omdlela. On si to ihned uvědomil… ona nechce, aby odešel, uložil ji tedy do postýlky a když se probrala, slíbil, že zůstane. hned jí bylo lépe. Usílan s krásným pocitem, že spí pod jednou střechou s krásnou vílou…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 iva iva | E-mail | 9. ledna 2008 v 9:24 | Reagovat

Martinovi a Fialce štěstí přeju, Tobě taky.... Sestřičko moje milá..

2 Ivča Ivča | 10. ledna 2008 v 14:52 | Reagovat

Dík prabábi

3 iva iva | E-mail | 10. ledna 2008 v 16:46 | Reagovat

:D není zač pravnouče :)

4 Ivča Ivča | 12. ledna 2008 v 15:03 | Reagovat

Je dcero

5 sedmá sedmá | Web | 12. ledna 2008 v 22:16 | Reagovat

Holky nechte toho, nebo už nevím kolik těch dcer vlastně mám!!!!

6 iva iva | E-mail | 13. ledna 2008 v 12:07 | Reagovat

Sedmá: Taky už v tom mám zmatek, asi se chvíli šprajcnu a budu všechny příbuzenský vztahy - který nabudou takovýhle složitosti - ignorovat :) Jeden stačí, a basta!

7 sedmá sedmá | Web | 14. ledna 2008 v 18:07 | Reagovat

Iva : aby se Ti pak nestalo, že zjistíš, že jsi sama sobě babičkou!!!!

8 iva iva | E-mail | 15. ledna 2008 v 17:23 | Reagovat

Sedmá: Kdo ví, jestli nejsem :) Už ani nevím, čí su. Vlastně vím, tatínkova, maminčina a rodinky kapelek a kamarádů :)

9 Ivča Ivča | 16. ledna 2008 v 14:24 | Reagovat

Jaja, jsou tgo problééémy, no

10 sedmá sedmá | Web | 17. ledna 2008 v 17:22 | Reagovat

Ty jeden probléme, jak je? Já jsem už skoro zdravá, heč!

11 Ivča Ivča | 18. ledna 2008 v 17:00 | Reagovat

hmmm, to máš dobrý, já ne, bolí mě hlava, mám rýmu jak trám a bolí mě v krku, ale dá se to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama