
Už je to tady!!! Ten tak dlouho očekávaný ščedrý večer. Jdeme do lesa. Všude jsou stromy pokryté jinovatkou, a v mé končetině se nachází zařízení, které sbírá fotečky, a dnes má bohatou nadílku. Proč taky ne, jsou přeci Vánoce. Svátky míru a klidu. Jenže u nás doma to tak nebylo.

Bohužel. táta se rozhod, že půjde něco dělat do kuchyně, jenže byl tam společně s mámou. a už to začalo. Začali se hádat a... zůstalo jim to až do našeho odchodu. nevím sice, jak to bylo závažný, do věcí dospělých se radši nepletu, ale myslím, že to mohli alespoň pro dnešek vynechat.

Ještě jsem pak na malou chvíli šla k počítači, ale tam už čekal spolužák alítaly tak sprostý slova... tedy, pro upozornění jen od něj... že kdybych je sem napísala, tak mi ten blog asi zruší... zkrátka katastrófa. Ale tady je všechno tak nádherně bílý, že už je mi mnohem líp. Krása. klid... pokud ovšem vynechám

bratříčkovo řečnění, ani nevím o čem. Pózuje mi, já ho fotím... připadá mi, jako bych smyslů zbavená padala níž a níž. divný. ucítila jsem za krkem cosi studenýho a najednou jako bych se probrala.jo, ležela jsem na zemi. Asi se mi to jen nezdálo, byla to pravda. Děs. Pak jsem dál fotila. Byla jsem jako popelka. okouzlená dívka ve zmrzlébílé krajině. jen něco mi chybělo- nádhernej hlásek, kterým bych zpievala" Lalalalalalalalalala..." a ještě její ladnost, půvab a krása. byl to fajn pocit... štěstí. Pak jsem řišla domů, rozmrzla, nachystali jsme se a šly ke stromku. rozbalovali jsme dárky, měli ohromnou radost, jenže tu nám kazil bratříček. Rozbalovala jsem dárky a on měl ořád tak hliupý kecy... má je pořád, ale nešlo by být alespoň o Vánocích sticha? Ticho jako pěna... vždyť od toho jsou Vánoce...


Dostala jsem spoustu nádherných dárků: kaktus, šálu mikču a to hlavní- AKVÁRKO!!! Suprisimo! krásný... a bud mít rybičky a ty jsou živý! I love their! Štědrej večer se letos moc vyvedl... nádhera. Přeju krrrááásnej new rock a bohatou pomlázku:-D














