Mám velice ráda víly a obdivuji je. Jsou krásné a i obrázky dokáží ohromit, tak se nechte ohromovat, koukejte a čtěte:-)
Jednou jsem se potmě vydala na procházku do lesa. Všude byla tma ale já jsem se nebála. Tu jsem došla k malému paloučku. Byla jsem od něj asi pět metrů, když jsem si všimla krásných víl, které na tomto malém paloučku tančily. Chvíli jsem se na ně koukala a najednou skoro všechny odběhly. Zůtala tam jen jedna.
Byla nádherná. Dlouhé, krásné, blonďaté vlasy jí sahaly až po zem. Její křídla mě svým leskem téměř oslepila. Krásné hedvábné šaty jí vlály ve větru. Tančila lehounce jako peříčko a při tanci se vznášela. Ona byla ,úžasná a krásná a ...Zářila v nočním měsíčním světlě jako paprsek slunce po dlouhé tůře tmou. Byla prostě skvělá. Vznášela se, ano létala a... Najednou se na mě podívala svýma krásnýma modrýma očima. Já na ni pořád okouzleně koukala. Ona ke mě váhavým pohybem udělala malý krůček. Tu na mě promluvila nejmedovějším hláskem, ketrý jsem kdy slyšela. Řekla: Pojď blíž." Já se k ní pomalým krokem přiblížila asi o dva metry. Ona přišla až ke mě a řekla: Ty jsi člověk,že?Hodný,že? Jsi jedna z mála, kdo mohl vidět vílu. Musíš ukrýt naše tajemství. Nikdo nás nesmí hledat."
Pobídla mě, abych si sedla do trávy. Já tak učinila. Ona si sedla vedle mě a zase ze na mě zakoukala . Já pocítila silnou únavu. Ona mě jemně pohladila po tváři a uložila mne. Já hned usla. Probudila jsem se až ráno. Už se mnou víla nebyla, ale i teď když si na ni vzpomenu, cítím její ruku na tváři. A prosím vás, nevyhledávejte víly a splňte tak její přání. Děkuji
víla Ivanka
Bludička | 26. října 2007 v 19:26 | 
Zde hledá
Víly jsou krásná stvoření a jejich tanec a ladné pohyby dokáží ohromit